Záložník Petr Masopust začínal s fotbalem na Dobříši. V 15 letech přešel do Dukly Praha a v loňském roce se vrátil do svého mateřského oddílu. Po posledním domácím mistrovském utkání (Dobříš-Hořovicko) mi poskytl rozhovor.

 

Co říkáš výkonu a výsledku posledního utkání Dobříš – Hořovicko?

Myslím, že jsme byly lepším týmem než náš soupeř. V prvním poločase jsme si vytvořili daleko více šancí i ze hry jsme měli více. Bohužel jak to bývá, z naší standardní situace a následného brejku jsme inkasovali. Druhý poločas byl slabší po fotbalové stránce, potřebovali jsme co nejrychleji vyrovnat a otočit průběh zápasu v náš prospěch i výsledkově. Ovšem soupeř nás nepustil do trvalejšího tlaku a gól se nám vstřelit už nepodařilo.

 

Pamatuji si tě jako malého kluka u žáků. Kdo tě přivedl k fotbalu a jak vzpomínáš na svoje začátky na Dobříši?

Ke sportu celkově mě odmala vedli rodiče. Ve 4. letech jsem začínal na Dobříši s fotbalem hrát současně i hokej. Postupem času jsem od hokeje upustil a začal se věnovat jen fotbalu. Na svoje začátky si popravdě skoro nepamatuji, ale rád vzpomínám na pozdější kategorie a trenéry, kteří mě vedli (V. Šrain st., S. Puchmajer a trenér Kuchař).

 

Přestoupil si do významného českého oddílu. Jaký byl rozdíl mezi působením na Dobříši a v ligovém týmu? Vedli tě v Dukle někteří známí fotbalisté, a co ti po fotbalové stránce dali?

Jednoznačně profesionální přístup a důraz na detail. Za mé působení v Dukle se u mé věkové kategorie vystřídalo spousta trenérů k těm nejznámějším (bývalým hráčům) patří asi M. Kolomazník a T. Kulvajt. Řekl bych, že každý trenér co mě kdy vedl, mi něco dal, ať už slavnější nebo méně slavný a čerpám z toho dodnes.

 

V 19 letech jsi se vrátil opět na Dobříš. Jak tě přijali, hráči trenéři a vedení? Jak se ti na Dobříši vede po fotbalové stránce?

Všechno to proběhlo strašně rychle, naskakoval jsem do rozjetého vlaku. Neabsolvoval jsem začátek přípravy (17/18) a vůbec poprvé jsem přišel až na pohárový zápas MFK – Litoměřicko. V pátek jsem se vrátil z dovolené a v sobotu hned první zápas. Nečekal jsem, že si zahraju bez tréninku a vlastně jsem většinu nových spoluhráčů ani neznal. Následně se F. Dort v 7. minutě zranil a já jsem hned naskočil. Zápas jsme vyhráli a další kolo jsme dostali Liberec. Takže lepší návrat jsem si asi nemohl přát. Stále sbírám zkušenosti a zvykám si na mužský fotbal, hlavně potřebuji pravidelně hrát což se mi daří, a vážnější zranění se mi vyhýbají, to je to nejdůležitější.

 

Co říkáš výsledkům a výkonu mužstva v sezoně a jak vidíš budoucnost fotbalu na Dobříši? Chceš dále působit v tomto klubu nebo máš ambice na vyšší soutěž?

Ted’nemáme nejlepší výsledky z posledních zápasů, ale musíme vytrvat a stále pracovat, vyvarovat se laciných chyb a být produktivní směrem dopředu. S fotbalem na Dobříši do budoucna to vidím pozitivně a setrvání v divizní soutěži je určitě na místě. Slíbil jsem, že do konce sezony zůstanu a to taky dodržím. Zbytek ohledně mé další budoucnosti nechám na konec sezony, kdybych dostal nabídku z vyšší soutěže, určitě bych to zvažoval, ale teď se chci soustředit jen na svůj a týmový výkon MFK.

 

Děkuji za rozhovor.

Kopni to dál !Share on FacebookTweet about this on TwitterPrint this pageEmail this to someone